863.000 - to je počet exekučních dlužníků v ČR

V současnosti zaznamenávají exekutoři hezký trend – dluží celá rodina. Nejen rodiče se často nesmyslně zadluží, ale když jejich dospělé děti vidí, jak jim to hezky funguje, půjčí si taky. A na co si nejčastěji notoričtí dlužníci půjčují?

Na dovolenou.

Na Vánoce.

Na nové mobilní telefony.

Na elektroniku.

Na běžnou spotřebu nad rámec svých možností.

A na plno dalších potěšení, které si nedovedou odepřít.

K tomu připočtěme nezaplacené pokuty MHD, za odvoz odpadů či neuhrazené pojistky a problém je doma.

Pomineme-li společensky přijatelné zadlužení z důvodu bydlení či koupi automobilu, většina dalších závazků je naprosto zbytečných.

Bohužel za to může už vzdělání ve školách – sice víme, co je fotosyntéza, co se stalo roku 1415 a co vznikne sloučeninou vodíku a kyslíku, ovšem neumíme si spočítat, že když si půjčíme 100.000,-Kč na 5 let s ročním úrokem 10%, tak zaplatíme 40 tisíc navíc.

Možná pomůže novela insolvenčního zákona – osobně ji nazývám dluhovou amnestií – dle které, pokud dlužník vydrží 7 let žít z minima, stanoveného soudem, tak bude splácet jen to, co bude v jeho silách. Tedy i méně než aktuálně minimálně 30% nezajištěných závazků, které musí splatit během pěti let.

Návrh zatím prošel vládou a nyní se čeká bouřlivá diskuse v Parlamentu. A tam se konečně ukáže, zda u nás skutečně existuje pravice, která ochrání věřitele, anebo jsme středo-levou socialistickou zemí.