Upravit stránku

Citovaný rozsudek má zásadní vliv na oblast nemovitostí ve vztahu ke způsobu výpočtu základu daně z nabytí nemovitých věcí. V jeho petitu se NSS zcela odklání od dosavadní praxe. Naštěstí.

Doposud správce daně vyměřoval daň z nabytí nemovitých věcí (dříve daň z převodu nemovitostí) převážně ze sjednané ceny, do které se dle jeho názoru mělo promítnout i navýšení o DPH. Jenže pak se našlo pár chytrých hlav a řeklo si dost! Chceme změnu. A padla žaloba.

Co bude nyní?

Nejvyšší správní soud však při rozhodování o kasační stížnosti prodávající proti doměření ze strany správce daně došel k závěru, že při výpočtu daně z nabytí nemovitých věcí nelze zahrnout DPH do základu této daně. A je to logické. Smyslem daně z nabytí nemovitých věcí je zdanění převodcem dosaženého finančního výnosu z prodeje nemovité věci. Součástí takového finančního výnosu však nemůže být daň z přidané hodnoty, kterou prodávající nedostane, ale odevzdá ji státu.

Výše popsaný rozsudek dává obrovský prostor prodávajícím-poplatníkům (a nově od 1.11.2016 i kupujícím) pro podání dodatečného daňového přiznání, na základě kterého jako plátci DPH mohou požadovat vrácení části odvedené daně z nabytí nemovitých věcí, a to v zásadě u převodů, kde lhůta pro podání daňového přiznání uplynula v srpnu 2014 a později.

Jedno upozornění – promlčení (ve správním právu nazýváno prekluze) nároku je po třech letech od jeho vzniku. Tak hodně štěstí všem.

Pokud byste chtěli vědět více o daních a jak v nich tančit, doporučuji má otevřená školení „Insolvence a daně a ?realitní zákon“, kdy na konci října vypíši termíny pro listopad a prosince. Více o školení si můžete přečíst ZDE.

Nahoru