Upravit stránku

Insolvenční správce je při prodeji nemovitosti, zajištěné zástavním právem, vázán pokyny zajištěného věřitele. Zájmem věřitele je prodat co nejdráž a právě z toho důvodu udělují zajištění věřitelé osobě s dispozičním oprávněním k majetkové podstatě (čili Insolvenčnímu správci) pokyny ke zpeněžení předmětu zajištění, neboť prodejem jsou jejich pohledávky uspokojovány.

Katastrální úřad vyžaduje tento souhlas jako přílohu k návrhu na vklad a to s odkazem na §17 odst . 1. zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí. Toto ustanovení totiž říká, že katastrální úřad je povinen zkoumat, zda k právnímu jednání účastníka vkladového řízení byl udělen souhlas podle jiného právního předpisu (a tím by dle jeho názoru měl být zákon č. 182/2006 Sb., známý jako Insolvenční zákon).

A zde to vše naráží – zajištěný věřitel totiž nemusí udělit souhlas s konkrétním zněním kupní smlouvy ani s konkrétním kupujícím. Zajištěný věřitel dává pouze obecný souhlas s minimální kupní cenou.

Takže, pokud někdy zapomenete dát souhlas zajištěného věřitele na katastr společně s kupní smlouvou, nesmí katastr takové podání odmítnout. A pokud se o to bude snažit, je to v rozporu s výše uvedenou citací.

Osobně doufám, že tento rozpor opraví novela Insolvenčního zákona, která bude platit od 1.1.2018, ovšem nepůjde to ani bez novely katastrálního zákona. Takže je to jen na obratnosti účastníků řízení, zda to jsou schopni zatvrzelé úřednici vysvětlit. A to je často boj s větrnými mlýny.

Nahoru