Upravit stránku

V letošním roce se vcelku překvapivě v průměru snížil příspěvek na bydlení, který stát přispívá chudým rodinám na zajištění alespoň základní úrovně bydlení tak, jak jim to zaručuje Ústava ČR. Na příspěvek má nárok každý, komu nestačí 30% (v Praze 35%) jejich celkových prokázaných příjmů na pokrytí nákladů, spojených s bydlením. Tedy na nájem, elektřinu, vodné, stočné a plyn. A na příspěvek může dosáhnout i majitel nemovitosti, pokud nemá dostatečné příjmy. Což je paradoxní, protože průměrný Němec vydává dle dostupných statistik na bydlení přes 40% a nestěžuje si.

Výpočet se odvíjí od údajů Ministerstva práce a sociálních věcí, které stanovuje pro jednotlivé lokality normativní náklady na bydlení. Při výpočtu příspěvku na bydlení se od skutečných nákladů na bydlení (či normativních nákladů, jsou-li nižší) odečte 30 % (v Praze 35 %) čistého příjmu domácnosti včetně přídavku na děti a rodičovského příspěvku. Takto vypočítaná částka představuje výši příspěvku na bydlení.

Takže mladá žena, žijící v Pardubicích má čistý měsíční příjem 12.000,-Kč. Její náklady na bydlení jsou 7.000,-Kč. To je tedy více než 30% příjmů, má proto nárok na příspěvek, pokud zažádá. A jak příspěvek vypočítáme:
7.000,-Kč mínus násobek 12.000,-Kč a koeficientu 0,3, čili matematicky: 7.000 – (12.000 * 0,3) = 3.400,-Kč.

To je částka, o kterou může na Okresní správě sociálního zabezpečení požádat a my ji milerádi z našich daní přispějeme.

Nahoru